Historicky první česká hráčka, která se stala juniorskou mistryní světa – Denisa Vodičková, si díky své výhře v Kanadě zajistila svoji první účast na turnaji LPGA, který se příští rok odehraje v Kanadě. Nové vydání golfových novin přináší s hráčkou rozhovor, který vznikl ihned po přistání v Praze.
Úspěchy Denisy Vodičkové v posledních dvou turnajích za sebou nenechaly klidným ani česká média. K vítězství v evropském týmu v juniorském Solheim Cupu přidala Vodičková titul juniorské mistryně světa, který získala na turnaji v kanadském Brampton Golf Clubu. Turnaj World Junior Girls Golf Championship již pravidelně pořádá Golf Canada a právě od kanadského svazu získala hráčka pozvánku na turnaj nejvyšší světové série LPGA, který se příští rok odehraje na jejich území.
Na pražském letišti v příjezdové hale na český tým čekal televizní štáb TV Nova – záznam z reportáže jsme Vám přinesli na sociální síti Facebook. Přivítat hráčky přijel i golfový novinář Čeněk Lorenc s fotografem Zdeňkem Slukou. Rozhovor s Denisou Vodičkovou uveřejnilo nové číslo Golfových Novin, které zdarma naleznete na golfových hřištích nebo v elektronické podobě.
Celý rozhovor si můžete přečíst také zde:
Začněme odzadu. Tatínek Karel, který tě doprovázel na mistrovství světa, prozradil, že jsi byla ve finále nervózní, což je pochopitelné, ale u tebe přece jen neobvyklé?
Trochu nervózní jsem byla. Poslední tři jamky hřiště jsou docela těžké. Už na šestnáctce, což je docela dlouhý par tři, jsem to netrefila dobře, ale míč ještě nějak doskákal na par. Sedmnáctka, to byl pětipar. V předchozích třech kolech jsem tam měla pokaždé pět ran, ale tentokrát mi to úplně nevyšlo a dala jsem double bogey. Mezitím útočila Kanaďanka, která dala birdie na patnáctce i sedmnáctce, a taky Korejka, ale ta pak měla bogey na sedmnáctce.
Co sis řekla před poslední jamkou?
Na osmnáctce se hrál těžký drajv. Snažila jsem se zahrát rovně, což se podařilo, a pak mi zbývalo jenom krátké železo na green. To se taky povedlo. Zakončila jsem to dvěma putty na par a šla jsem pryč.
Na šampionátu hrála světová elita včetně spoluhráček z Junior Solheim Cupu. Jak jsi to vnímala?
Mně poslední den docela pomohlo, že jsem hrála právě s dvěma holkami z evropského týmu. Jak jsem byla nervózní, tak jsem byla taky ráda, že tam jsou a že si s nimi můžu trochu popovídat. Bylo to super, nakonec takhle vyhrát. Je to určitě můj největší dosavadní úspěch.
Takže Junior Solheim Cup byl z pohledu tlaku přece jen o něco lehčí?
Tam už jsem po předchozí zkušenosti z utkání v Americe věděla, do čeho asi jdu. Taky to bylo snazší proto, že první den se hrály čtyřhry, a když se jde ve dvou, tak je to větší pohoda. Hrála jsem pokaždé s Franceskou Fiorellini a šlo se nám dobře. Foursome je vždycky těžší a těsnější, ale když jsme ho napoprvé vyhrály, o něco lehčí byl pak odpolední fourball. Navíc jsme v něm vedly docela s velkým náskokem, a to se hraje vždycky dobře.
S titulem juniorské mistryně světa přišla pozvánka, o které jsi předem nevěděla, a sice na turnaj LPGA! Jak se těšíš na Canadian Open 2024?
To je samozřejmě skvělé. Bylo to pro mě velké překvapení, když jsem se to dozvěděla. Co vím, tak se má hrát příští rok v červenci.
To už budeš mít po maturitě a zároveň před nástupem na americkou univerzitu. Co v Kanadě říkala přítomná koučka z Wake Forest, kam poletíš napřesrok studovat a hrát?
Že dobrý. Ona tam byla jen první dva dny, takže neviděla závěr, ale byla spokojená.
Měla jsi cíl stát se mistryní světa?
Věděla jsem, že když budu hrát dobře, tak by to mohlo vyjít. S tím jsem do toho šla. Byly tam docela těžké greeny, a taky poslední dny začalo foukat. Také proto jsem ráda, že to takhle dopadlo a že jsem nakonec zahrála minus sedm.
Když jste přiletěly do Kanady, tak vám nedorazily hole. Jaké to bylo?
Naštěstí měly jen den zpoždění. První cvičné kolo jsme hrály s vypůjčenými holemi, ale nebylo to nic strašného.
Teď ještě čeká mistrovství světa dospělých v Dubaji. Máš tam nějaký cíl?
Ani ne. Těším se. Ještě předtím ale budu muset do školy.
Nechtěla bys už raději být na univerzitě?
Tam se taky těším, ale už se mi to nezdá tak daleko jako v lednu, kdy jsem se zavázala právě Wake Forest.
Jaká byla oslava titulu v Kanadě?
Táta si dal víno a já vodu.
Zdroj: Čeněk Lorenc / Golfové Noviny
Zdroj: ČGF.cz
